Navigace
Obsah
INFORMACE OBČANŮM – KOMPOSTÉRY
Kompostování
Nejjednodušší formou zpracování organických zbytků je kompostování. Bioodpad je jediným druhem odpadu, který lze v domácích podmínkách velmi kvalitně recyklovat na cenné organické hnojivo. Právě na tuto jedinečnost zapomínáme, když bioodpad jako součást směsného komunálního odpadu vyhazujeme do směsného odpadu a přitom se ochuzujeme o potřebný kompost.
Jak založit kompost
Kompostér je dobré umístit přímo na hlínu, ničím jej nepodkládat, aby organismy mohly z půdy migrovat do kompostéru a napomoci procesu tlení. Optimálně hlínu před ustavením kompostéru nakypřit motyčkou či rýčem a začít ukládat bioodpad – napřed klestí a větvičky ze zastřihování živého plotu – umožní přístup vzduchu a dodají kompostu dobrou strukturu, ale pomalu se rozkládají, proto je dobré je podrtit či nastříhat na kousky menší než 5 cm. Poté ukládat různé druhy kompostovaného materiálu ze zahrady i kuchyně. Menší příměs zeminy urychlí pochody přeměny, větší množství zeminy však rozkladné procesy zpomaluje. Optimálně prokládat zelenou – travní a rostlinnou hmotu podílem asi 5 - 10 % zeminy či starého kompostu. Měl by se typ odpadu střídat od zelených rostlin, přes zbytky pečiva, skořápky z vajíček či ořechů, zbytky ovoce a zeleniny, podestýlku domácích zvířat, piliny, kůru či popel ze dřeva, peří chlupy až po kávovou sedlinu a pytlíky od čaje. Střídat složení i ve vyšších vrstvách kompostované hmoty – myslet na to i později, až bude kompostér částečně zaplněn. Občas kompostovanou hmotu nakypřit, aby se provzdušnila, klidně i obrátit horní vrstvu již částečně rozloženého materiálu a promíchat s čerstvým podílem. V létě je dobré otevírat horní vsypová dvířka – bude se odpařovat více přebytečná vlhkost a naopak, je-li hmota příliš suchá, je vhodné ji pokropit konví a trochu promíchat. Pokud nespěcháme na kompost, není nutné přidávat umělé bakterie či jiné urychlovače tlení, které se na trhu nabízejí, ale jako dobrý start poslouží i zákvas z kopřiv, kostivalu nebo žabince, vhodný je i drůbeží trus.
Co se děje v kompostu
Při jakémkoli druhu kompostování je proces vždy stejný. Jedná se o rozklad materiálu pomocí celé řady organismů, pro které je organický materiál potravou. Kompostování je proces aerobní, to znamená, že organismy potřebují ke svému životu vzduch. Jedná se hlavně o plísně a bakterie, které narušují buněčné struktury rostlin a využívají látky, ze kterých jsou buňky vytvořeny, pro svoji potřebu. Základní látky, které se v kompostu sledují, jsou uhlík "C" a dusík "N". Pro bakterie je uhlík zdrojem energie - je tedy pro ně potravou a dusík je zdrojem pro tvorbu těl bakterií a tedy pro jejich růst a množení. Optimální poměr C:N se uvádí 20-30:1. Při kompostovacím procesu pak vlivem práce bakterií dochází v kompostu k úbytku uhlíku i dusíku. Bakterie uhlík využijí a následně, podobně jako my lidé, ho "vydýchají" v podobě CO2 (oxidu uhličitého) a dusík se částečně zapraví do těl bakterií a částečně se uvolní do ovzduší v podobě amoniaku (čpavkových výparů). Tím dochází ke zmenšování objemu kompostu. Tomuto procesu říkáme tlení. Dalším důležitým faktorem je voda. Bakterie, stejně jako naprostá většina živých organismů na této planetě, ke svému životu potřebuje vodu. Pokud tedy kompost v kompostéru vyschne, i kdyby byl poměr C:N skvělý, kompostovací proces probíhat nebude, neboť zde bakterie nemají dobré prostředí pro svůj aktivní život. Důležité je proto kompost umísťovat na zastíněná místa, kde nebude docházet k jeho nadměrnému vysušování, a pokud už by se tak stalo, je nutné kompost prolít vodou, aby zde bylo dostatek vlhkosti - čerstvý (zelený) organický materiál má ve svých buněčných strukturách velké množství vody. Při jeho rozkladu se voda uvolňuje a dochází tak k přirozenému zvlhčování kompostu. Některé materiály, jako například spadaná jablka, hrušky apod., mohou při větším množství způsobit přemokření kompostu. Uvolňováním vody se rovněž snižuje objem a hmotnost kompostovaného materiálu.
Jak využít kompost
Největší uplatnění najde kompost v zemědělství, své tradiční uplatnění má pro domácí květiny, zeleninové záhony a trávníky na zahrádkách. Trávník by měl být vyset do tenké vrstvy zeminy, váš kompost určitě uvítá. Rozvezený vyzrálý kompost zapravujeme hráběmi mělce do půdy – obvykle se dává přibližně 1-2 cm silná vrstva ročně. Kompost je nedocenitelný při zúrodňování půdy a je skvěle využitelný na každé zahradě. Hodí se ke všem plodinám. Ocení jej ovocné stromy, trávník, okrasné keře, květiny i zemědělské plodiny. Velmi prospívá například okurkám, cuketám nebo dýni – tyto rostliny se někdy pěstují přímo ve zrajícím kompostu. Kompost může přispět k rozvoji a rozkvětu většiny rostlin v bytě, na políčku, na zahradě, na dvorku či terase, na balkoně a za okny.
O kompostárně Příbor
Sken článku z odborného časopisu Komunální technika, který napsal Ing. Petr Plíva, CSc. z Výzkumného ústavu zemědělské techniky, v.v.i. Osobně naši kompostárnu v srpnu navštívil, celý areál i okolí prošel, zdokumentoval a na základě údajů od provozovatele – SUEZ Využití zdrojů a.s., pana Jiřího Bystřičana, zpracoval článek a zanesl Kompostárnu Příbor do oficiální mapy kompostáren ČR.
